CENTRUM » Základy buddhismu » Geše Rabten Rinpočhe

Úvod

Buddhismus není zvláštní tradice nějaké cizí země, ani způsob, jak utéci od vlastní zodpovědnosti, ani soubor suchopárných slov v knihách či knihovnách. Ačkoli jsou dnes takovéto názory široce rozšířené, neodpovídají ve skutečnosti tomu, čím je buddhismus doopravdy. Pokusme se tedy osvětlit toto nedorozumění.

Základní cíl

Ať člověk nebo zvíře, všechny bytosti tohoto světa nepřetržitě usilují o dosažení stejných cílů: dosažení štěstí a vymýcení utrpení. Obvykle považujeme naše aktivity i aktivity ostatních za samozřejmé, a tak si ani nejsme vědomi této podstaty. I když ve svých životech usilujeme o naplnění těchto cílů, zdá se, jako kdybychom je nikdy nedovedli do zdárného konce. Opravdové trvalé štěstí, které hledáme, nám uniká; místo toho zůstává stálé utrpení v nitru našich myslí. V našem hledání po naplnění budujeme ulice, školy, nemocnice apod. To nám vskutku dává dočasnou úlevu a uspokojení, ale nemůže to odstranit kořeny fyzického a mentálního utrpení. Na straně druhé - vidíme, že neustálé zvyšování psychického neklidu doprovází technologický vývoj. Proč tomu tak je, navzdory našemu ohromnému úsilí? Je to snad znamení, že naše úsilí není směřováno správným směrem?

Příčina

Všeobecně si myslíme, že vnější okolnosti jsou příčinou našich problémů, a proto se je snažíme ovlivnit a překonat. Zřejmě nikdo nepopře, že vnější okolnosti mají vliv na naše životy a že nám opravdu způsobují utrpení. Ale jakmile rozpoznáme, že kořen našich problémů leží hluboko v našich vlastních myslích a že vnější situace je jen přispívající okolností, uvědomíme si, že vnější změny sami o sobě nikdy nepovedou k uspokojivému výsledku. Ale co je v nás to, co nám neustále způsobuje utrpení? Je to sebestřednost, tedy zaměřenost na sebe a přehlížení ostatních. To je příčinou všech konfliktů, válek mezi národy, sporů v rodině a dokonce i bojů mezi hmyzem. Bez tohoto postoje by nebylo žádného z těchto problémů. Osoba, která myslí jen na sebe, je jako člověk, jehož tělo je pokryto ranami. Ať jde takový člověk kamkoli, ať dělá takový člověk cokoli, rány budou neustále způsobovat to, že se bude cítit nepříjemně. A stejně tak nebudeme nikdy šťastní potud, co bude naše mysl ovládána sebestředností: dokonce i v příjemných situací nás neutuchající hamižnost oddělí od všeho trvajícího štěstí a klidu.

Lék

Avšak je-li sebestřednost umenšena, tak i síla nenávisti a chamtivosti se zmenší. A čím více se tyto faktory snižují, tím více roste naše láska k ostatním i naše spokojenost a naplnění. Ale kde můžeme najít prostředky, které umožňují takovouto změnu našeho myšlení? Mohou být nalezeny v Buddhově učení. Tak je tedy cesta, kterou ukázal Buddha, krajně vzácná pro všechny, kteří upřímně hledají štěstí - ať už jsou buddhisty nebo ne -, a proto je buddhismus chápán výhradně jako prostředek k překonání mentálního utrpení a dosažení pohody jednotlivce samotného i ostatních.

Následek

Všichni víme, jak si vážíme toho, když s námi ostatní dobře zacházejí. Podle této analogie bychom měli pochopit, že stejně tak i ostatní si váží toho, když s nimi dobře zacházíme my sami. Když se láska k ostatním stává silnou, tak i sebestřednost, nenávist a chamtivost mizí. Člověk zažívá radost, klid a štěstí; ostatní zažívají totéž. Všechny spory mezi lidmi a dokonce i konflikty mezi národy se vyřeší hned, jakmile je sebestřednost nahrazena láskou k ostatním. To je důvod, proč je láska k ostatním původcem individuální a obecné pohody ve světském i v náboženském měřítku. Uvědomění si toho je ústřední bod cvičení buddhismu. Nicméně nejlepší způsobem, jak prospět ostatním, je dát jim možnost, aby osvobodili svoji vlastní mysl od sebestřednosti a aby rozvinuli lásku k ostatním.

 

 

 

Základy buddhismu

archiv

STRÁNKY ARCHIVOVÁNY NÁRODNÍ KNIHOVNOU ČR